CAT

   Takto se jmenovala naše fenka, kříženec. Měli jsme ji od jejích asi 7 týdnů. Byla celá černá a kníkala, že to vypadalo jako kočičí mňoukání, tak jsme jí dali jméno Cat.

   Měla velká ouška a tak jsme si dělali legraci, že když bude venku foukat vítr, bude to vypadat, že si pouštíme draka. Jezdili jsme s ní na výlety do lesů i do polí. Jednou na táboře přišla po třech, na čtvrtou nožku se nedokázala postavit. Protože běhala po prostranství volně, tak dodnes nevíme, co se stalo. Nicméně po nějakém tom týdnu či měsíci se nožka spravila. Občas, když byl výlet trochu delší, tak jí pobolívala. 

   S přibývajícími roky se výlety stávaly kratšími, až ustaly docela. Nějaká kratičká procházka, občas k doktorovi. Zkrátka, když i člověk zestárne, tak se mu na nějaké tůry moc nechce a přidají se i nemoci. Tak to bylo i s naší Kačenkou, jak jsme jí říkali. 

   Před dvěma roky byla na opravné operaci kastrace. To už se jí na mléčných lištách objevili malinké uzlinky. Nedlouho poté asi něco snědla a měla problém s játry. Dostala tedy nějaké léky a dietní konzervy. Vše se krásně ustálilo a nebylo pod sluncem šťastnějšího pejska. Ale i všechno krásné má i svůj konec. Před vánocemi se jí jedna uzlinka změnila na velkou bulku, byl to nádor. Začali jsme ji ošetřovat, omývat, dezinfikovat a pomocí antibiotik působit na oblast nádoru, ve kterém bylo i ohnisko zánětu. Věděli jsme, že vzhledem k jejímu věku, letos v květnu by jí bylo 16 let, a jejímu zdravotnímu stavu operace by byla příliš riskantní. Občas si nádor olízla, a jinak byla v pohodě. Jen dokud hned vedle tohoto nádoru nevyrostl ještě jeden, krvácející větší a horší.

   Co dodat. V pátek 08.02.2013, jí za lékařské asistence dotlouklo srdíčko.

   Ve stejný den zemřela i jiná fenečka naší kamarádce o mnoho kilometrů dál. A tak i když se ty dvě nikdy naživo nesetkaly, tak si myslíme, že si v tom psím nebíčku k sobě našly cestu a teď spolu dovádějí.

   I když je teď doma tak trochu pusto a prázdno, v našich srdcích a vzpomínkách je Kačenka navždy uložena jako ten nejbáječnější pejsek.

Opava 16.2.2013

Prezidentské volby

   Mám potřebu vyjádřit se k prezidentským volbám.

   Mnohým se může zdát, že jdu s křížkem po funuse. Inu asi to je pravda, ale nejdříve jsem potřeboval rozdýchat tu skutečnost, že si náš národ zvolil pana "Tlučhubu" za prezidenta. Asi teda máme prezidenta, kterého si zasloužíme.

    Náš představitel státu, neumí jasně formulovat své myšlenky, i když se o to urputně snaží, a proto si vypomáhá množstvím nejrůznějších citátů. Možná také proto, aby ostatním ukázal "Já jsem sečtělý a tudíž inteligentnější než vy."

    Rád se stylizuje do lidovosti, ale používá přitom gesta, která hovoří jasně. Já jsem ten, který je nad vámi. Rád objímá lidi, ale způsobem shora, což vždy značí nadřazenost. Takovým způsobem i podává ruku na uvítanou. Nechává se slyšet, že on bude řídit tento stát. Že se postará, aby byly jeho "chytré" návrhy realizovány. Pomůže lidem. Sám dá 30% procent svého platu na snížení zahraničního dluhu. On to bude dirigovat. Zapomíná ovšem při těchto prohlášeních, že nejsme totalitním státem, kde si může prezident dirigovat co a jak se udělá.

   Vrátím se ještě k poslednímu prezidentskému duelu, kdy byl dotázán paní Věrou Čáslavskou, PROČ požádal KSČM o podporu. KSČM se nikdy nedistancovala od dřívější KSČ. On jí odpověděl : "Vždyť vy sama jste dala svou zlatou medaili po návratu z OH tehdejšímu předsedovi této strany panu Dubčekovi" Tudíž nedal žádnou odpověď na jasnou a srozumitelnou otázku.

   Patrně bude dobrým politikem, protože se říká, že dobrý politik je ten, který dokáže říci ANO, ale zároveň vše co dříve řekl popře a přitom vlastně řekne NE. Jinými slovy : mnoho slov a neřekne vůbec nic.

   Že je velmi arogantní osobou, svědčí také to, že v přísně nekuřáckých prostorách nejen že kouří, ale i vyžaduje popelníček.

   O tom, jaký který člověk je, hovoří jeho činy, jeho chování a vystupování. Člověka, kterého si tento národ zvolil do čela si opravdu nemohu vážit.