Krize

   Krize jsou různé, duševní, vztahová, srdcová, fyzická, materiální, finanční a další. Když slyším (a už několik let), že je krize, že musíme šetřit, tak se dostávám do varu.
   Všude se šetří, šetří taky v bankách, které jsou původcem celé vleklé krize? Nešetří, kupují si nová drahá auta, vypisují tendry pro své přátele, vybavují si drahé kanceláře, atd., atd.
   Šetří se na úrovni, kde je to, podle mého názoru, velkou chybou. A to v odvětvích, kde se tvoří hodnoty. Co má větší hodnotu, hrst bankovek nebo pecen chleba? Vždy to bude ten chleba, ten může zachránit život. Jenže v dnešní společnosti je to zařízené tak, že si ten chleba můžete koupit. Jestliže budu jako výrobce šetřit, upeču chlebů méně, proto nebudu potřebovat tolik pekařů, tak je propustím. Propuštěný pekař tudíž nebude mít na to, aby si koupil mé zboží a vrátil mi tak mé náklady, tudíž budu šetřit dál. To vypadá jako by si taxikář koupil auto, ale už nekoupil benzín, aby ušetřil.
   Je to už dávno co jsem se učil v ekonomice (neměl jsem ten předmět rád), že když budou lidi mít práci a vydělávat, budou si moci nakupovat zboží. Když si budou moci kupovat zboží, tak budou potřební lidi k tomu, aby to zboží vyrobili. A ti zase budou moci (pokud dostanou zaplaceno), nakupovat zboží, které jste vyrobili vy. Celé je to logické, ale jak je vidět z celého vývoje společnosti, tak jen se musí šetřit.
   Kdysi jsem slyšel, jak ušetřit tři stovky (to bylo tehdy docela hodně peněz).
Vezmete svoji partnerku do kina (50,-), potom na večeři (150,-), ještě si dáte ve vinárně trošku vínka (100,-). Když zůstanete doma, k večeři si dáte chleba se sádlem (5,-) a pustíte televizi, tak jste ušetřil 295,- Kč. Ale otázka zní : Co když ty tři stovky stejně nemám, co pak ušetřím?
    Tak je to i s hospodařením naší země. Šetřeme tam, kde se dá vydělat, a vyhazujme tam, kde to není potřeba, jenom proto, že tam máme známé.
   Celým článkem, jsem chtěl vlastně říct, že kdyby vysoký management a ekonomové přemýšleli aspoň trochu hlavou (za ty peníze co berou), tak už dlouho by nebyla žádná řeč o krizi.

Splněné očekávání

   Včera jsem si někde přečetl otázku, zda náš prezident splnil vaše očekávání. Zamyslel jsem se jen krátce a zodpovědně mohu odpovědět : Ano, náš prezident splnil do puntíku mé očekávání.

• Vystupoval na veřejnosti opilý jak dělo, byl omluven, že má virózu. Člověk s virózou se chová jinak. Celý svět si z něj, potažmo z nás dělá srandu.
• Arogantně prohlašuje, že se obklopuje jen profesionály. Hm. V tom případě jsou "jeho" profesionálové jen profesionální pochlebníci a čističi klik.
• Ukazuje celému národu: "Já jsem prezident, a mohu si dělat co chci." Například nejmenování profesora (podle mně osobní záležitost-profesionál), nejmenování ostatních velvyslanců (mimo ty, kvůli kterým je ve sporu s ministrem zahraničí). A mnoho dalších drobnějších či větších, zlomyslností vůči vládě, poslancům, senátorům.
• Na Slovensko chce vyslat Livi Klausovou, jejíž otec právě na Slovensku se podílel na fašistické vládě a pomáhal židům od majetku a do koncentráku. Toto bych považoval za neúctu k národu.

Ano, je pomstychtivý a arogantní vůči celému národu. Když jej přirovnali ke Klementu Gottwaldovi, nebyli daleko od pravdy. Kléma ovšem čistil kliky v Moskvě. Uvidíme jak se bude vyvíjet dál. V tomto směru jsem skeptik, zkrátka, lepší to se Zemanem asi nebude.