Před nedávnem jsem slyšel postěžovat si jednu ženu, drobné postavy, že si zkoušela tričko velikosti L a bylo jí malé. Přivedla mě k zamyšlení, ne nad módou, ale nad odíváním na všední den.
Kdysi, teď to asi bude znít divně, za komančů, přišel člověk do obchodu s oděvy a úplně v klidu si koupil třeba manšestráky a flanelovou košili. A když náhodou neměli zrovna vaši velikost, stačilo počkat do další, pravidelné, každotýdenní dodávky zboží. Nicméně se dalo vždy vybrat, Když jste měli velikost např.52, tak vše co bylo v této velikosti bylo dobré. Měli-li jste nohu č. 8, tak vám boty č. 8-9 byly dobré. Když je dnes označení L, XL, XXL, není možno se v těchto velikostech spolehnout na to, že budou stejné. Tričko L, je někdy stejně velké jako XXL. XL stejné jako S. A podobně.
Když jdu nakupovat, tak požaduji největší velikost, kterou mají, a někdy mi není malá. Nepovažuji se za velikého člověka, jsou mnohem větší. Jednou jsem sháněl takové plátěné kalhoty. Prošel jsem skoro všechny oděvy ve městě. Naštvaný, že dnes se šije na trpaslíky, jsem vešel do nadměrných velikostí. Paní mi řekla, že pro takové hubeňoury nic nemaji, ale přesto jsem si nejmenší kalhoty, které měla, koupil. Nevím, jsetli všechny oděvy patří asiatům, nebo všechno šijí oni, ale na normálně rostlého chlapa skoro nic neseženete. A sportovní oděvy? To opravdu je problém. Vše je ůzké, krátké, zkrátka malé.
Kalhoty, ty jsou kapitolo samou o sobě. Když jsem si kdysi koupil kalhoty, i bederky, mohl jsem v nich udělat předklon, nebo dřep a neměl jsem polovinu zadnice venku. Dnes to šijí velmi krátké od rozkroku k pasu. Hodí se to akorát na lidi, kteří nemají žádný zadek a nízkou pánev. A taky pro lidi, kterým nevadí. že všichni budou vidět nejen jejich spodní prádlo, ale i celý zadek.
Závěr mi vychází tak, že si oděvy patrně budu muset nechat šít, Ale sežeňte dnes doubrou švadlenu.
Žádné komentáře:
Okomentovat